Bible in Czech Ecumenical Translation 053

21

PRVNI MOJZISOVA (GENESIS)

N AZEV a obsah. Prvni knihou Stareho zakona je 1. Mojzisova, zvana take Genesis dili Kniha zrodu. He-
brejsky nazev B e re'sit, vzaty z prvniho slova knihy, znamena ,Na pocatku'. Tato kniha pfinasi zvest, ze
Hospodin Buh, Stvofitel nebes i zemg, ma od podatku svuj lid, a zduvodnuje, prod prave Izrael se stal li-
dem vyvolenym. Je velkolepym prologem k ustfednimu tematu Pisma, jimz je Bozi vykoupeni.

Genesi je mozno rozd&lit na dve cdsti: a) Kap. 1 — 11 zadinaji stvofenim sveta a cloveka, ale nechteji
podavat zpravu o prehistorickem udobi a prehistorickem cloveku. Je to teologicky vyklad sveta a jeho
vztahu k Bohu. b) Kap. 12—50 lidi pfibehy praotcu Izraele od Abramova vyjiti z Charanu az po vstup
Jakobova rodu do Egypta. Je to svedectvi o Bozich cinech uprostfed tohoto sveta a o poeatcich Boziho
lidu.

problematika. I kdyz Genese ve sve konecne redakci t\ on dilo pedlive koncipovane, nelze pfehlednout,
ze je slozeno z ruznych dildich vypraveni, jejichz odlisnost vyplyva jak z ruznosti slovesnych utvaru, tak
rozdilnosti slovni zasoby. Mnoha vypraveni prosla dlouhym udobim ustniho podani, nez byla pisem-

l

nS zachycena a vtelena do dnesniho kontextu

Moderni bdddni navazuje na dilo francouzskeho lekafe Jeana Astruca (1753). Usoudil podle rozlicne-
ho oznaceni Buh a Hospodin ( ' e lohim SLjahve) v Genesi, ze tu jde o slouceni dvou puvodne samostatnych
pramenu spolu se zlomky ruznych dalsich pramenu. Tato teorie byla v nasledujicich dvou stoletich rozsi-
fena i na ostatni knihy Mojzisovy a z£asti tez na dalsi casti Stareho zakona. Mnohe zavery byly dasem
korigovany, ale v jadfe stale plati. V poslednich desitiletich se ovsem, az na vyjimky, uz nehovofi o lite-
rarnich ,pramenech' ve smyslu uzavfenych hotovych del, nybrz o ,vrstvach\ ktere narustaly a formovaly
se prubehem dlouhych stoleti pfi jednotlivych svatynich. Pfi postupne centralizaci kultu v Jeruzaleme se
slucovaly, tfidily a zpracovavaly podle jednotne teologicke koncepce.

teologie. Na rozdil od feckych filosofu, pro ktere bylo bozstvo beztvarym neosobnim jsoucnem vznase-
jicim se nekde ve vesmiru, pfedstavuje bible hned v prvni kapitole Boha jako svrchovaneho Pdna a Stvo-
fitele vseho. Jeho stvofeni neni neco samou£elneho, nybrz ziskava svuj smysl teprve ve vztahu k cloveku.
Vsechno tu je pro dloveka a dlovek pro Boha (Gn 1). Jenze eiovek se rozhoduje proti Bohu (Gn 3); dobre
Bozi stvofeni je poruseno lidskym hfichem. Buh vsak ve sve vernosti dloveka neopousti, i kdyz mu jeho
hfich neodpousti. Vyvoli si vemeho Noeho, zakladatele noveho lidskeho rodu, a uzavira s nim smlouvu
(Gn 9). Kdyz i jeho potomci zklamali, vyvoli si Abrama-Abrahama a uzavira smlouvu s nim (Gn 12); my
pak sledujeme zivotni pout* tohoto ,otce veficich' i jeho rodu po celem tehdy znamem kulturnim svete od

Mezopotamie pfes zemi zaslibenou az do Egypta a zase nazpet do zeme, kterou jejich potomstvo obdrzi
za dedictvi.

Ze zivota praotcu uvadi Genese jen vybSrem ruzne pfibehy jako nazorne doklady, ze Buh zustava se
svymi vyvolenymi ve stalem spojeni za vsech okolnosti. Nepfestava jim pfipominat hranice lidskych
moznosti uz tim, ze opetovne zduraznuje neplodnost zen praotcu (Sary, Rebeky, Rachely), aby si lid
ustavicne pfipominal svou zavislost na nezaslouzene Bozi milosti. Navic pfi vzpomince na Abrahama si
lid uvedomoval, jak jsme na teto zemi jen ,pfichozi a hoste'. Vzdyf praotec za sveho zivota neziskal pro
sebe vetsi kus pudy, nez hrob pro svou zenu a pro sebe (Gn 23,17—20 25,9n). Ziskal vsak pozehn

(12,2n 17,1—7)

veskere deledi zeme" (sr 12,3). Tak hned prvni kniha bible otvira nadej

-'5* '/> jv*- uv iv^jiii uu „rvoivviv vvivui LVUiV ^Jl l^ y ^j. 1 aft. llll^U |JIVII1 MUlia U1U

yhled vsemu lidstvu k slavnemu napln^ni Bozich zaslibeni v te jistote, ze Vsemohouci

kazde pfitomne chvili (sr Iz 43

Pocatek

STVORITEL A STVORENI TAJEMSTVI A DIV STVORENI

B &h je stvofitel

Vse pro cloveka

Na pocatku stvofil Buh nebe a zemk 2Ze- Buh tvofi slovem. Pfipravuje vse, aby clovek mohl

me byla pusta a prazdna b a nad propastnou pine a radostne zit.

zi.

byla tma. Ale nad vodami vznasel se duch Bo

31 fekl Buh: „Bud' svetlo!" A bylo svetlo. ^Videl

a Neni zmineno more, ktere v pojeti starych Orientalcii pfedstavovalo nepfatelsky, 2ivot ohro2ujici 2ivel. Vers je

— — — ■— - ^ — ■— -^ v—- ^v ^ I w «-— ^— b a ^p^ *m h* ^m** ^r ^^ ■» » ^r ^m a -^r -H-m »^- u ■» «#■ -^^ « ^^ *

v ed6t o svem Stvofiteli a nemusi se bat zteho.

2 115.161 £l

Stary Izraelec si nedovedl pfedstavit stvofeni z nideho. V duchu s\€ doby proto mluvi o ztvarneni neCeho beztvare-

'ti&& l fwW}flJ$£ l ^&- 3 KoU6 WJr4 ' 23; 2,H30 (3}Z3X6 ~ 9 ,47 > 15 ,48 - 5;

PRVNl MOJzlSOVA 1

2

22

ze svetlo je dobre, a oddelil svetlo od tmy. 5 Svetlo
nazval Buh dnem a tmu nazval noci. Byl vecer
a bylo jitro, den prvni.

6 I fekl Buh: „Bud' klenba uprostfed vod a odde-
luj vody od vod!" 7 Udinil klenbu a oddelil vody

Clovek pro Boha

Buh stvofil cloveka. Ddvd mu pozehndni a povefuje
ho vlddou nad zemi a nad ostatnim tvorstvem.

26 I fekl Buh: „Ueinme clovgka, aby byl nasim

pod klenbou od vod nad klenbou. A stalo se tak. obrazem d podle nasi pqdoby. ki tide panuji nad

8 Klenbu nazval Buh nebem. Byl vecer a bylo jitro, mofskymi rybami a nad nebeskym ptactvem, nad

den druhy. zvifaty a nad celou zemi i nad kazdym plazem pla-

9 I fekl Buh: „Nahromad'te se vody pod nebem zicim se po zemi.

ii,

i

la jedno misto a ukaz se sous!" A stalo se tak
°Sous nazval Buh zemi a nahromadene vody na

mofi. Videl

je dobre. ! « Buh take fekl

„Zazelenej se zeme zeleni : bylinami, kter6 se roz
mnozuji semeny, a ovocnym stromovim rozmani
teho druhu, ktere na zemi ponese plody se seme
ny!" A stalo se tak. 12 Zeme vydala zelen: rozmani
te druhy bylin, ktere se rozmnozuji semeny, a roz
manite druhy stromovi, ktere nese plody se seme

ny. Buh videl
jitro, den tfeti

je dobre. 13 Byl ve£er a byl

27 Buh stvofil cloveka, aby byl jeho obrazem,
stvofil ho, aby byl obrazem Bozim,
jako muze a zenu je stvofil.
28 A Buh jim pozehnal a fekl jim :
„Plod'te a mnozte se a naplnte zemi.
Podmante ji a panujte nad mofskymi rybami,
nad nebeskym ptactvem, nade vsim zivym,
co se na zemi hybe."

fekl Buh: „Bud'te sv&la na nebeske klenbe

29 Buh take fekl: „Hle, dal jsem vam na cele ze-
mi kazdou bylinu nesouci semena i kazdy strom,
aby oddelovala den_od noci! Budou na znameni na ndmz rostou plody se semeny. To budete mit za

af jsou na nebeske pokrm. 30 Veskere zemske zvefi i vsemu nebeskemu

dnu

5Ta

klenbe, aby svitila nad zemi." A stalo se tak. 16 Uci- ptactvu a vsemu, co se plazi po zemi, v cem je ziva

tedy Buh dve velika svetla: vetsi svetlo, aby

duse, dal jsem za pokrm veskerou zelenou byli

dlo ve dne, a mensi svetlo, aby vladlo v noci; ucinil nu." A stalo se tak. 3, Buh videl, ze vsechno, co
i hvezdy. 17 Buh je umistil na nebeskou klenbu, aby ucinil, je velmi dobre. Byl vecer a bylo jitro, den

nad zemi, I8 aby vladla ve dne a v noci a od
delovala svetlo od tmy. Videl, ze to je dobre. l9 Byl
vecter a bylo jitro, den ctvrty.

20 I fekl Buh: „Hemzete se vody zivocisnou ha-
veti a letavci c letejte nad zemi pod nebeskou klen-
bou!" 2! I stvofil Buh velike netvory a rozmanite
druhy vselijakych hbitych zivocichu, jimiz se za-
hemzily vody, stvofil i rozmanite druhy vselija-

sesty.

kych okfidlenych

Den odpocinuti

Stvoritelske Bozi dilo vrcholi v den sedmy, oddelenj
k odpocinuti a obecenstvi Boha s clovekem.

Tak byla dokoncena nebesa i zeme se vse-
mi svymi zastupy. 2 Sedmeho dne dokonci

i

Videl, ze to je dobre. Buh sve dilo, ktere konal ; sedmeho dne pfestal ko

nat veskere sve dilo. 3 A Buh pozehnal a posveti
sedmy den, nebof v nem pfestal konat veskere sve
stvofitelske dilo.

22 A Buh jim pozehnal: „Plod'te a mnozte
plnte vody v mofich. Letavci nechf se rozmnozi
zemi." 23 Byl vecer a bylo jitro, den paty.

24 I fekl Buh: „Vydej zeme rozmanite druhy zi-
vocichu, dobytek, plazy a rozmanite druhy zemske STVORITELOVA PECE O CLOVEKA
zvefe!" A stalo se tak. 25 Buh ucinil rozmanite dru
hy zemske zvefe i rozmanite druhy dobytka a roz

Clovek v zahrade Bozi

dobre

druhy vselijakych zemeplazu. Videl, ze to Clovek je zcela

Ids ky pine peci StvofiteU

ktery jej, prach ze zeme, povolal k zivotu v sld

ho, chaotickeho, temneho. Teprve Boiim stvofem'm se svet stava mfstem, na nem2 je mo2ny 2ivot. Otazky po vet-
nosti hmoty apod. Stary zakon nezna.
cNenf tu mineno (jen) ptactvo, nybrz i protejsky mofskych netvoru (v. 21). Tito letavci jsou schopni tez pfenase!

a vyzrazovat tajemstvi (sr Kaz 10,20).

dObrazem je naznacena schopnost cloveka, a to muze i zeny (v. 27), zft s Bohem v obecenstvi; je tu vyjadfen vztal 1
blizkosti a pfece i odlisnosti. Dokonalym obrazem Bozim je Jezis Kristus (Ko 1,15).

(5) 1
(10)1

(11)1

(6)

17 Mk

(8)

Id

(9)1

104,7-9 Jb38,8

(20)

19,4

9' (21)1

11 Pf 8,29 :Z 104,5 136,6 >2Pt

(16) '

6,7 (14) Z 136,7-9; Dt4,19; Z 104,19-23 ::Zj 21,23

_„ (26) Gn5,l 9,6 Z 100,3 Jk 3,9; Z 8,7-9; >Ef4,24 Ko3,10 (27) ::Gn 5,3; )U^

(28) Gn 9,ln.7 (29) 1 145 4 15n (30) Iz 1 l,6n (31) 1 104,24 Kaz 7,29 >lTm 4,4; Ex 20,1 1
(2,1) Iz 40,26 (2) Ex 20,8-1 1 >Zd 4,4.10; Mk 2,27n

23

PRVNI MOJll'SOVA 2-3

44

4Toto je rodopis nebe a zeme\ jak byly stvofeny. >*I fekl Hospodin Buh: „Neni dobre, aby 6\o-

V den, kdy Hospodin Buh u&nil zemi a nebe, 5 ne- vek byl sam. Ueinim mu pomoc jemu rovnou.

bylo na zemi jestS zadne polni kfovisko ani ne- i9Kdyz vytvofil Hospodin Buh ze zeme vsechnu

vzchazela zadna polni bylina, nebof Hospodin polni zvef a vsechno nebeske ptactvo, pfivedl je

Buh nezavlazoval zemi destem, a nebylo aioveka, k cloveku, aby videl, jak je nazvee. Kazdy zivy tvor

ktery by zemi obdelaval. 6 Jen zaplava e vystupova- se mel jmenovat podle toho, jak jej nazve. 20 Clo-

la ze zeme a napajela cely zemsky povrch. 7 I vy- vek tedy pojmenoval vsechna zvifata a nebeske

tvofil Hospodin Buh cloveka, prach ze zeme f , ptactvo i vsechnu polni zvef. Ale pro cloveka se

a vdechl mu v chfipi dech zivota. Tak se stal £lo- nenasla pomoc jemu rovna. 21 I uvedl Hospodin

v6k zivym tvorem. 8 A Hospodin Buh vysadil za- Buh na cloveka mrakotu, az usnul. Vzal jedno z je-

hradu v Edenu na vychode a postavil tarn cloveka, ho zeber a uzavfel to misto masem. 22 A Hospodin

ktereho vytvofil. 9 Hospodin Buh dal vyrust ze ze- Buh utvofil z zebra, ktere vzal z cloveka, zenu

me vsemu stromovi zadoucimu na pohled, s plody a pfivedl ji k nemu. 23 £lovek zvolal:

dobrymi k jidlu, uprostfed zahrady pak stromu zi-
vota a stromu poznani dobreho a zleho.

Odpocinuti a sluzba v zahrade

Reka z Edenu zavlazuje celou zemi. Clovek je posta-
ven do zahrady Bozi a dostdvd prdva a vysady.

„Toto je kost z mych kosti
atelozmehotela!

At' muzenou h se nazyva,
vzdyf z muze vzata jest.

44

1

24 Proto opusti muz sveho otce i matku a pfilne

°Z Edenu vychazi feka, aby napajela zahradu. ke sve zene a stanou se jednim telem. 25 0ba dva

Odtud dal se rozdeluje ve ctyfi hlavni toky. n Jme- byli nazi, clovek i jeho zena, ale nestydeli se.
no prvniho je Pison; ten obteka celou zemi Chavi-
lu, v niz je zlato, 12 a zlato te zeme je skvele; je tarn VZPOURA CLOVEKA PROTI STVOftlTELI
take vonna pryskyfice a kamen karneol. 13 Jmeno
druhe feky je Gichon; ta obteka celou zemi Kus.
4 Jmeno tf eti feky je Chidekel ; ta teSe vychodne

i

od Asyrie. Ctvrta feka je Eufrat

i

Touha po bohorovnosti

Clovek podlehne svudci a chce byt roven Bohu. Po-
zndvd vsakjen svou bidu.

Nejzchytralejsi ze vsi polni zvefe, kterou
Hospodin Buh ucmil, byl had 1 . Rekl zene:
Jakie, Buh vam zakazal jist ze vsech stromu v za-
hrade?" 2 Zena hadovi odvetila: „Plody ze stromu
v zahrade jist smime. 3 Jen o plodech ze stromu,
ktery je uprostfed zahrady, Buh fekl: »Nejezte

Pomoc pro cloveka "^ ani S H*} n f do ^ t 1 e ' abyste n ^mfeli.« ;'

^ 4 Had zenu ujistoval : „Nikoh, nepropadnete smrti.

Zenaje muzi pravou pomoci. Svazek obouje darem 5 Buh vsak vi, ze v den, kdy z neho pojite, otevfou

,5 Hospodin Buh postavil cloveka do zahrady
v Edenu, aby ji obdelaval a stfezil. 16 A Hospodin
Buh cloveku pf ikazal : „Z kazdeho stromu zahrady
smis jist. 17 Ze stromu poznani dobreho a zleho
vsak nejez. V den, kdy bys z neho pojedl, propad-

9?

smrti

a

Bozim.

se vam oci a budete jako Buh znat dobre i zle."

e Jde o cizomluv, ktery se dostal ze sumerstiny pfes akkadstinu do hebrejstiny. Tato zaplava zduli navozuje pfedsta-
vu pramofe, z nehoz se casern vynofila souse (sr 1,6.9).

flHble odmiti baje o bozskem ci polobozskem puvodu cloveka. Z pouhe lasky mu Buh vdechuje dech zivota a povo-
lava jej tak k obecenstvi se sebou (l,26n). Bezny pfeklad ,z prachu zeme' vychazi z pojeti Vulgaty, jez se vsak jeste
nevyskytuje v Septuaginte a jez opouSti i Nova Vulgata (Pentateuchus, Citta del Vaticano, 1977). V textu riejde

o oznaceni materialu, ale jakosti.

C\

Prirozene tu nenajde ,pomoc sobe rovnou'. Tu najde az v zene (v. 22n), ktera

stvofena spolu s muzem (1,27; 5,2)

. J e ,utvofena' v jeho zebro ci bok. V teto sve nedflnosti majf byt obrazem Boziho chramu (sr 1 K 3,16n; 6,19)

"Jde o pokus Cesky vystihnout hebrejsky nazvuk mezi ,muz' a ,zena' ('i'ia 'issd), kterym se naznacuje jejich sounale-
iitost.

'V H. je uveden se eienem jako jiz znamy. Text jej fadi k polni zvefi, jez pfece byla cloveku poddana (2,19), ale
zmfnka o jeho zchytralosti ukazuje az ke Zj 1 2,9 ; 20,2.

(7)1

3 -Jr 10,13 2 65.10-14 (6)

■•^8 6; Za I2 j ± 1042 9 Jb33,4 :J 20,22 IK 15,45

hi 22,2.14

ftl8 Zj 16,12
iT m 2, 1 3

(10)

(15)

2 46,5 >Zj

(8)

1

Kaz3,20 12,7

7) :k

(11)

(18)

IS 15,7 (13)

Ez 28,13 31,8n JI 2,3 (9) Pf 3,\S )Zj

1

/ ?n -'-- 03) :Gn29, 14 2S 5,1 Ef 5,28-30 (24) Mai 2, 1 5 >Mt
:2Te2 M ' 3 Mt4 ' 3nn ::Iz U ' 8 Mk 16 ' 18 L 10 ' 19 < 4 > :Jr 23 >

Mk

Iz 18,1 (14)
(21) :Gn 15,12; >Mt

IK ll,8n

Ef5,31n :1K6,16
1,4 r5>:Iz35,5;

Iz 14,14 Ez28,2

PRVNI MOJllSOVA 3-4

24

6 2ena videla, ze je to strom s plody dobrymi k jid- ,7 Adamovi fekl :

lu, lakavy pro odi, strom slibujici vsevedoucnost.
Vzala tedy z jeho plodu a jedla, dala take svemu
muzi, ktery byl s ni, a on f&jedl. 7 Obema se ote-
vfely odi: poznali, ze jsou nazi. Spletli tedy fikove
listyi a pfepasali se jimi.

Trest i milost

Za

svou neposlusnost je clovek potrestdn, svudce
proklet; mezi nim a clovekem bude trvale nepfdtel-
stvi.

8 Tu uslyseli hlas Hospodina Boha prochazejiei-
ho se po zahrade za denniho vanku. I ukryli se
Clovek a jeho zena pfed Hospodinem Bohem
uprostfed stromovi v zahrade. 9 Hospodin Buh za-
volal na £loveka: „Kde jsi?" ,0 On odpov6d&l:
„Uslysel jsem v zahrade tvuj hlas a bal jsem se.

„Uposlechl jsi hlasu sve zeny

a jedl jsi ze stromu,

z nehoz jsem ti zakazal jist.
Kvuli tobe nechf je zeme prokleta ;

po cely svuj zivot

z ni budes jist v trapeni.
,8 Vyda ti jenom trni a hlozi

a budes jist polni byliny.
19 V potu sve tvafe

budes jist chleb,
dokud se nenavratis do zeme,

z niz jsi byl vzat.
Prach jsi

a v prach se navratis."

20 Clovek svou zenu pojmenoval 1 Eva (toje Ziva),

A protoze jsem nahy, ukryl jsem se." n Buh mu protoze se stala matkou vseeh zivyeh. 2I Hospodin

fekl: „Kdo ti povedel, ze jsi nahy? Nejedl jsi z to- Buh ud ^lal Adamovi a jeho zene kozene suknice 1 ^

ho stromu, z nehoz jsem ti zakazal jist?" ^Clovhk a P hod el je.

odpovedel : „2ena, kterou jsi mi dal, aby pf i mne

stala, ta mi dala z toho stromu a ja jsem jedl." Vyhn&ni ze zahrady

13 Protp fekl Hospodin Buh zene: „Cos to ucini-

la?" Zena odpovSdela: „Had me podvedl a ja

jsem jedla." ,4 I fekl Hospodin Buh hadovi:

Buh zabranuje neposlusnym jist ze stromu zivota
a tak chrdni cloveka pfed naprostou zkdzou.

„Protozes to ucmil, bud' proklet,
vyvrzen ode vsech zvif at
a ode vsi polni zvefe.

Polezes po bfise,

po vsechny dny sveho zivota
zrat budes prach.
,5 Mezitebeazenu

polozim nepfatelstvi,
i mezi sime tve a simS jeji.

Ono k ti rozdrti hlavu

a ty jemu rozdrtis patu."

22 I fekl Hospodin Buh: „Ted' je clovek jako je-
den z nas, zna dobre i zle. Nepfipustim, aby vztahl
ruku po stromu zivota, jedl a byl ziv naveky."
23 Proto jej Hospodin Buh vyhnal ze zahrady
v Edenu, aby obdelaval zemi, z niz byl vzat. 24 Tak
Cloveka zapudil. Vychodne od zahrady v Edenu
usadil cheruby s mihajicim se plamennym mecem,
aby stfezili cestu ke stromu zivota.

16 Zenefekl:

„Velice rozmnozim

tve trapeni i bolesti tehotenstvi,
syny budes rodit v utrpeni,

budes dychtit po svem muzi,

ale on nad tebou bude vladnout."

JV pozadi je pfedstava, le fi'kovnfk je strom obyvany demony. Clovek, ktery ztratil Boha, propada temnym mocnos-

tem smrti. Proto Buh cloveku tuto jeho ,ochranu' bere (v. 21).
kOno — tak podle H. Katolicke pfeklady eetly drive podle V ,ona' (= Maria). Podle cirkevniho otce Irenea (2. stol )

je zde zash'beno vitezstvi Kristovo nad Antikristem; proto byva tento ver§ oznacovan za protoevangelium.

lAle tim se i prohlasil za jejfho pana a porusil Bozi stvofitelsky fad, podle neho2 oba byli pfed Bohem rovni (1,27

5,2).
mTy pfipominaly Boii odpusteni. Buh se spokojil zastupnou obeti, vim'k nemusi zemfit (sr J 1,29); sr. v. 7, pozn. j.

(6) :Jk l,14n !Tm2,14 (8) Jr 23,24 Jb 34,2 In Jb 31,33 (12) :Jk 1,13 (14) Iz 27,1 65,25 Mi 7,17 >Zj 12,9 (IS)
>1J3,8 Zj 12,13-17; R 16,20 2d 2,14n Zj 20,1-3 (16)\z26,M :R8,22; Ef 5,22nn Tt 2,5 lPt3,1.5n (17) G*
5,29, Kaz 2.22n (18) :2d 6,8 (1 9) 1 90,3 Jb 34, 1 5 (24) :Ex 25,18 1 18,11 80,2 Ez 28,14; Nu 22,23

© CESKA BIBUCKA SPOLECNOST, 1985

BIBLE IN CZECH ECUMENICAL TRANSLATION 053

ISBN 80-85810-11-5